Přístup k informacím v České republice

17/12/2023

Jak, a proč, zlínský magistrát (ne)poskytuje informace.

Na Seznam medium, na adrese https://medium.seznam.cz/clanek/ludek-madera-jak-a-proc-zlinsky-magistrat-ne-poskytuje-informace-35664 jsem zveřejnil článek o tom, jak zlínský magistrát poskytuje informace.

Za 15 let jsem ze zlínského magistrátu nevypáčil jediný pravdivý seznam proplacených faktur.

05/12/2023

Na Seznam médium začínám psát příspěvky o hospodaření na zlínském magistrátě a o tom, jak poskytují informace, jaké příplatky za vedení oddělení a odborů, osobní ohodnocení a mimořádné odměny dostávají vedoucí oddělení a odborů (v celkové výši zhruba 10 milionů korun ročně, bez jakékoli kontroly) a o jednání některých vedoucích, čeho jsou schopni.

První příspěvek si můžete přečíst na

A navíc tajemník/tajemnice může těm, kteří rozkradení majetku umožňují a kryjí, dávat vysoká ohodnocení a vysoké mimořádné odměny, a nikdo se to nedoví.

23/06/2023

Přístup k informacím v České republice II

Právo na informace zajišťuje občanům Článek 17 Evropské úmluvy o lidských právech a zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Reálný stav přístupu k informacím je ve stručnosti vidět na následujícím příkladu:

Požádal jsem zlínský magistrát o seznam proplacených faktur a ostatních plateb, která proplatili v letech 2007 až 2017.

Pracovníci magistrátu mi oznámili, že v požadovaných seznamech by museli v adresách odstranit ulice a čísla domů a informace o sociálních dávkách by museli odstranit zcela. Čas potřebný na takovou anonymizaci vyčíslili na 2 630 minut, za které požadovali úhradu 9 937,- Kč. Vyčíslený čas ve mně vzbudil přesvědčení, že anonymizací pověřili nejhloupějšího pracovníka magistrátu, který neměl elementární znalost práce s počítačem. K velkému překvapení mi napsali, že anonymizaci provedla osobně Ing. Zdeňka Bačová, vedoucí odboru informatiky.

Podal jsem žalobu a soud nařídil částku snížit. Magistrát snížil částku na 6 805,- Kč. Po jejím zaplacení mi poslali bezcenný seznam, ve kterém chyběly informace o tisících účetních dokladů, a navíc v adresách neodstranili ulice a čísla, nýbrž ponechali pouze jména, co je práce na několik minut, čím mě v době mimořádných opatření, okradli o 6805.- Kč.

Na Ing. Zdeňku Bačovou jsem podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Státní zastupitelství trestní oznámení shodilo pod stůl s odůvodněním, že popsané skutečnosti nenaplňují skutkovou podstatu žádného trestného činu a že hranice škody nikoli nepatrné byla zvýšena na 10 000,- Kč. Částkami nižšími než 10 000,- Kč se orgány činné v trestním konání nezabývají.

Přístup k informacím, zajištěný občanům České republiky článkem 17 Listiny základních práv a svobod a zákonem 106/1999 o svobodném přístupu k informacím je následující:

 Žadatel požádá o informaci.
 Povinný subjekt podmíní poskytnutí informace úhradou nákladů nižší než 10 000,- Kč.
 Pokud žadatel požadovanou částku neuhradí, povinný subjekt žádost odloží.
 Po uhrazení požadované částky pošle povinný subjekt žadateli nepravdivou informaci, ve které navíc práci, za kterou požadoval úhradu nákladů, neprovede, a vše je v naprostém pořádku.

Vedoucí pracovníci samosprávných orgánů mohou komukoli, za cokoli, zaplatit jakoukoli částku a nikdo se to nedoví. Navíc si mohou vyplácet vysoké částky na příplatcích a mimořádných odměnách, a opět se to nikdo nedoví.

Je zarážející, že s výjimkou několika bláznů, mezi něž patřím, je to všem jedno. Pokud se nezabrání nehoráznému rozkrádání významné části rozpočtů, musí Česká republika skončit stejně, jako Řecko před několika lety. A žádné demonstrace, pochody, shromáždění a stávky nic nevyřeší, jen zhorší situaci. Rozumný člověk ví, že může dlouhodobě utrácet maximálně tolik, kolik vydělá a že stát, který nemá příjmy z prodeje ropy, zemního plynu a surovin, může rozdat na platy lékařů, učitelů, policajtů, vojáků, hasičů atd. jen tolik, kolik zbude z vybraných daní po odečtení rozkradených a prošustrovaných částek. Místo organizování pochodů, demonstrací a vyhrožování stávkami by možná bylo rozumnější a účinnější se začít zajímat, jak se v České republice hospodaří.

08/01/2023

Všetci kradnú
řekl v roce 2011 Andrej Babiš
viz Babiš: „Všetci kradnú jsem nikdy neřekl.“ Zde je důkaz, že to není pravda - Forum24,
S podobnou rétorikou se Andrej Babiš stal v říjnu 2013 poslancem a v roce 2017 vyhrálo jeho ANO parlamentní volby. Výsledky boje Andreje Babiše a strany ANO proti korupci je vidět na zlínském magistrátu vedeném druhé volební období primátorem Ing. Jiřím Korcem z ANO.
V době, kdy je řada občanů v neřešitelné finanční situaci a kdy řada samoživitelek nemůže dětem platit obědy ve školních jídelnách, může primátor tajemníkovi a tajemník vedoucím odborů a oddělení, obcí, měst a krajů (samosprávných celků), udělovat statisícové mimořádné odměny a primátor s tajemníkem, spolu s vedoucími odborů a oddělení, mohou rozkrást majetek, protože se to nikdo nedoví. Jako příklad uvádím Magistrát města Zlína, kde jsem byl rok a půl zaměstnaný jako vedoucí samostatného oddělení informačních systémů. Se zlínským magistrátem dlouhé roky bojuji o informace.
Plat zaměstnanců samospráv se skládá ze tří částí:
- základního platu daného pracovní třídou a pracovním stupněm
- osobním ohodnocením a příplatkem za vedení
- mimořádnými odměnami
Platovou třídu, platový stupeň, příplatky a mimořádné odměny tajemníka stanovuje primátor, platovou třídu, platový stupeň, příplatky a mimořádné odměny zaměstnanců stanovuje u obcí a měst tajemník, u krajských úřadů ředitel. Pro zařazení do platové třídy a platového stupně existují tabulky, kterými by se měli řídit, osobní ohodnocení, příplatek za vedení a mimořádné odměny jsou zcela na libo, často na zlovůli primátora a tajemníka, nebo hejtmana a ředitele.
Pro ilustraci uvádím můj vlastní případ.
Dne 1.února 1999 jsem nastoupil do tehdejšího Úřadu města Zlína (ÚMZ), dnes to je Magistrát města Zlína, jako vedoucí samostatného oddělení informačních systémů. Tajemník mě zařadil do 9. platové třídy. V roce 1999 jsem dostal dvě mimořádné odměnu v celkové výši 15 000 Kč. Když mě tajemník nutil krýt tunelování a převzít za ně odpovědnost, požádal jsem ho, aby mě odvolal z funkce vedoucího. Nakonec jsem od tajemníka dostal okamžité zrušení pracovního poměru, lidově padáka na hodinu.
Bez výběrového řízení tajemník přijal Ing. Gavlase a zařadil ho do 13. platové třídy. Ing. Gavlas vypracoval podle instrukcí tajemníka výzvu do veřejné zakázky, která byla zcela v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Na tuto výzvu jsem upozornil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (v dalším textu ÚOHS), který za závažná jednání v rozporu se zákonem udělil ÚMZ pokutu 50 000 Kč. Podle zákona se veřejná zakázka stala neplatnou. Ing. Gavlas s tajemníkem rozhodnutí ÚMZ ignorovali a v zadávání zakázek pokračovali. ÚOHS udělil ÚMZ další tři pokuty ve výši 95 000 Kč, 200 000 Kč a 300 000 Kč.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí (uohs.cz) pokuta 50 000
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí (uohs.cz) pokuta 95 000
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí (uohs.cz) pokuta 200 000
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí (uohs.cz) pokuta 300 000 – konečné rozhodnutí po rozsudcích.
Za více než 400 případů vystavení objednávek a přikázání proplatit faktury, které byly v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, za které nesl osobní odpovědnost Ing. Gavlas, udělil ÚOHS pokuty v celkové výši 645 000 Kč. Všechny pokuty, které na základě mých upozornění ÚOHS uložil, včetně precedenční pokuty 800 000 Kč, zaplatili pracovníci magistrátu z rozpočtu. V České republice platí úřady státní správy a samospráv uložené pokuty z peněz občanů, které okradli.
Za mimořádné práce nad rámec pracovních povinností (jednat více než 400krát v rozporu se zákonem byl nepochybně mimořádný pracovní výkon, a určitě nebylo povinností Ing. Gavlase jednat v rozporu se zákonem) si Ing. Gavlas zasloužil také mimořádné odměny. Od srpna 2000 do srpna 2010 dostal kromě základního platu ve 13. třídě, příplatku za vedení a osobního ohodnocení, mimořádné odměny v celkové výši 1 890 100 Kč, slovy jeden milion osm set devadesát tisíc jedno sto korun.
Po několikaletém boji jsem z magistrátu vypáčil informaci o příplatcích vedoucích oddělení a odborů za osobní ohodnocení a vedení oddělení nebo odboru (odměny tajemníka, tajemnice a ředitelů městské policie tu nejsou zahrnuty). Za 9 let, roky 2004 až 2012, rozdělili tajemník Ing. Mikel a tajemnice Ing. Eidová, bez jakékoli kontroly kýmkoli, jako kdyby rozdělovali jejich vlastní peníze, celkem 48 008 229 Kč, slovy čtyřicet osm milionů osm tisíc dvě stě dvacet devět korun, každý rok v průměru 5 334 2347 korun. Poskytnutý soubor nemohu zveřejnit protože bych se mohl dostat do problémů, že jsem zveřejnil osobní údaje.
Stejně tak po mnohaletém boji jsem z magistrátu vypáčil také informaci o mimořádných odměnách vedoucích oddělení a odborů (odměny tajemníka, tajemnice a ředitelů městské policie tu opět nejsou zahrnuty). V letech 2000 až 2010 rozdělili tajemník Ing. Mikel a tajemnice Ing. Eidová, bez jakékoli kontroly kýmkoli, jako kdyby rozdělovali jejich vlastní peníze, dalších celkem 55 049 239 korun, každý rok v průměru 5 004 476 Kč, slovy pět milionů čtyři tisíce čtyři sta sedmdesát šest korun.
Součty mimořádných odměn za roky 2000 až 2010, příplatků za vedení a osobních ohodnocení za roky 2004 až 2012 se u 30 vedoucích oddělení a odborů pohybovaly od 1 062 450 Kč do 3 524 450 Kč.
V současné době, po nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 1378/16 z dne 17. října 2017, který Ústavní soud vynesl na základě ústavní stížnosti vedoucích oddělení a odborů zlínského magistrátu, už prakticky neexistuje možnost se dovědět, jaké platy, příplatky a mimořádné odměny dostávají zaměstnanci státní správy a samospráv. Ústavní soud stanovil, že pokud nejsou splněné všechny čtyři podmínky:
a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“
d) informace existuje a je dostupná
nemusí být informace o platech, příplatcích a odměnách poskytnuta.
Úřady postupně prohlásí, že účelem vyžádání informace není přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, že požadovaná informace není věcí veřejného zájmu a že žadatel neplní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“.
Žadatel se může několikrát odvolat, podávat žaloby ke krajskému soudu. Pokud krajský soud přikáže informaci poskytnout, úřad podá kasační stížnost. Pokud krajský soud nepřikáže informaci poskytnout, může žadatel podat kasační stížnost. Tu mu ale musí podat advokát, který za vypracování a podání kasační stížnosti běžně požaduje 40 000 Kč. A nakonec, po několika letech bojů dostane žadatel nepravdivé informace, protože neposkytnutí informace ani poskytnutí nepravdivé informace, řečí úřední, nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu.
Úřady, které jsou povinné informace poskytovat mohou zcela libovolně lhát, bez rizika jakéhokoli postihu. O tom někdy příště.
Takže skutečně vedoucí pracovníci úřadů mohou dostávat jakékoli částky a nikdo se to nedoví. Smutné je, že to nikomu z občanů, až na několik výjimek, nevadí a nic proti tomu nedělají.