16/12/2025
Vždy se rády zapojíme do místních a ještě navíc bohulibých projektů...
https://www.facebook.com/share/p/1GphyUePMn/
Společné setkání na tom našem nejvyšším vrcholu se nezadržitelně blíží. My máme vše nakoupeno, už to jenom uvařit, nachystat a dostat to na ten kopec.
Minulý rok se nám podařila krásná věc, společně jsme mohli alespoň trochu odlehčit jedné mamince v nelehké životní situaci se třemi dětmi na krku.
Opět jsem letos přemýšlel, jak tu dobrou energii, která nahoře vždy panuje, přetavit do nějaké hmatatelné podoby...
V létě jsem se seznámil s Natálií Štěpáníkovou - velmi nadanou ilustrátorkou z Pozlovic, která má při studiích na VŠVU v Bratislavě za sebou už nádherné projekty. Zde se můžete mrknout na její dosavadní práci - www.tinosfera.cz
Nějaký čas po našem seznámení mi to klaplo. Po několika dlouhých telefonátech jsme se domluvili, že Natálie nakreslí vánoční pohlednici dědiny z pod Komoncem, kterou si budete moci v sobotu zakoupit.
Zadání bylo vesměs prosté - Vánoční atmosféra, dominantní vrchol a patrná soudržnost občanů - jinak dostala Natálie volnou ruku.
Výsledek je krásný - žádná AI hloupost za pět minut, ale obrázek, na který se musíte zadívat a hledat v něm určité detaily.
Je pro mě velmi důležité, ať už u nás dělám jakýkoliv projekt, aby se na něm podíleli lidé z našeho okolí. Proto jsem oslovil Aničku z Abmanufaktura , se kterou jsme se dohodli na volbě papíru, velikosti a kompletním tisku. Vše jsme se snažili udělat v nejlepší kvalitě.
Zároveň jsem v poslední době hledal nějaký příběh člověka, lidí, z dědiny pod Komoncem , kterým tímhle uděláme radost.
Můj požadavek byl takový jako minulý rok. Měla by to být rodina nebo jednotlivec, který to má viditelně dost složité, ale zároveň není zařazen do žádného projektu podpory, žádné sbírky, ani sám o nic nežádá, neprosí a se svou situací se pere jak jen může.
Oslovil jsem více lidí na úřadech v okolních obcích a nakonec jsem s manželkou vybral jeden konkrétní příběh.
Jde o osobu, která je již téměř v důchodovém věku a na full time se stará o svou dvouletou vnučku. Chodí do práce, aby zařídila vše nejnutnější. Je na to sama a vydávává ze sebe maximum, aby o ni nepřišla...
Ze mě se stal letos taky otec. Po mé přímé zkušenosti říkám, že ženy/muži, kteří zůstanou na tohle sami, zaslouží maximální respekt a uznání. A ti, kteří to zvládají jsou hrdinové.
Bude krásné, když téhle osobě předáme jako společnost, jako sousedi, před svátky obálku, která ji alespoň na chvilku odlehčí a zároveň dáme pocítit, že zde žijeme ve zdravé společnosti.
Moc děkuji a těšíme se na vás v sobotu.
F.
